Praha 11

Hlavní město republiky po 2. světové válce řešilo nutné otázky svého dalšího rozvoje. Automobilismus v republice si vynucoval vznik dálnice, pražská aglomerace také nutně potřebovala páteřní komunikace, spojující ji se středními Čechami a s budoucí dálnicí. Metropole vyžadovala přísun pitné vody, dostatečný i pro nejbližší budoucnost, stejně tak elektřiny, zemního plynu. Výstavby se měla dočkat naše první dálnice D1, bylo rozhodnuto o vzniku vodovodu ze Želivky, zřizovat se měly mj. nové plynárny, hydroelektrárny a rozvodny elektrického proudu. V šedesátých letech 20. století se soustředila pozornost na katastry Chodova a Hájů. Prosazovaly se na nich stavby, jejichž realizaci si potřeby Prahy vynutily . 

Od roku 1966 probíhaly práce na tělese dálnice D 1. Předprojektová a projektová příprava jejího prvního úseku od Spořilova kolem Chodova se uskutečnila již v letech 1961 - 1967. V roce 1966 začal podnik Vojenské stavby provádět zemní práce v západní části katastru Chodova. Na rozhraní Spořilova a Chodova byly stavěny ubikace, jídelna a kanceláře, prováděla se skrývka ornice v pruhu o šíři dálnice. Velké stroje a těžká auta začínaly ovládat komunikace v dosud poklidné obci. Základní kámen dálnice byl zasazen při slavnostního aktu 8. září 1967. Od podzimu se pak rozběhly stavební práce na prvém úseku Praha - Čestlice naplno.

V roce 1965 byla daleko od Prahy zahájena první etapa výstavby vodovodu pro Prahu ze Želivky. Brzy se začala razit štola o celkové délce téměř 51 kilometrů pro přivedení čisté vody z úpravny v Nesměřicích do Jesenice. Mezitím již byla z vodojemu v Jesenici vedena dvě potrubí, jedno severozápadním směrem na Libuš, Novodvorskou a dál, druhé k Chodovu, na Kozinec či Vartu u Hostivaře. Dne 2. dubna 1967 začaly bagry a buldozery na katastru Chodova hloubit rýhy pro trojí paralelní potrubí. Pokračovaly katastrem Hájů a dál. Voda měla postupovat co nejvíce samospádem, proto vše, co nejvýhodnější trase stálo v cestě, muselo ustoupit. Celý nový systém rozvodu vody ze Želivky tvoří okruh okolo hustě zastavěné části Prahy o celkové délce téměř 70 km. V sousedství vrchu Chodová a na měcholupské Vartě - Kozinci se budovaly vodojemy. Chodovský o kapacitě dvacet tisíc metrů krychlových a v jeho sousedství vznikala přečerpávací stanice. Čerpací stanice byla dokončena roku 1970 a prvá etapa výstavby vodovodu byla uzavřena až v následujícím roce. Přiváděcí řád, na který jsou oba vodojemy napojeny, se označuje jako Jesenice - Ládví.

Uvedené zásahy do podoby krajiny již respektovaly připravovaný vznik páteřních komunikací. Tyto velkokapacitní silnice spojily hustě zastavěnou centrální část pražské aglomerace s dálnicí a středočeským okolím. Představují je ulice Türkova a Ke Stáčírně, Litochlebské náměstí a odtud na most přes dálnici ulice Chilská (jižní závěr ul. Chilské u D1 viz úvodní foto). Úprava starších a výstavba nových částí těchto ulic si vynutily proměnu dosavadního urbanistického řešení a podoby intravilánu (zástavby) okolo nich. Připravené projekty páteřních komunikací v Chodově se z praktických důvodů naplňovaly od roku 1971 v kontextu s uskutečňováním dalšího zásadního záměru, s výstavbou technických sítí pro velké soubory bytových domů.  Vznikaly nezávisle na výstavbě Jižního Města, nové obytné čtvrti, započaté v Hájích. Ve spojení s dalšími komunikacemi s jinými jmény ale dnes tvoří na území Prahy 11 část její uliční sítě s největším provozem; prostírají se od ulice Mírového hnutí na východě po komunikaci U Kunratického lesa na západě.

Potřeba bytové výstavby, v Praze po roce 1948 dlouho opomíjené, vyvstávala do popředí stále naléhavěji. Katastry Chodova a Hájů se od počátku ukazovaly jako příhodné i pro ni. V roce 1966 proběhla veřejná soutěž na pojetí budoucího celku, nazvaného Jižní Město. Následovaly další práce. Zvážena byla i nutnost rozšíření zázemí Prahy vhodného k relaxaci. Vedlo to ke vzniku Hostivařské přehrady a okolního lesoparku a mělo vliv i na další  lesy v okolí. O výstavbě nové pražské čtvrtě viz: Vznik Jižního Města. 

(Z dobové literatury a dokumentace.)